Národní přírodní rezervace Chejlava byla vyhlášena v roce 1933. Nachází se v katastrálním území Měcholupy u Blovic, mezi obcemi Měcholupy a Ždírec severovýchodně od vrcholu Bukové hory (651 m n.m.) v nadmořské výšce 538 – 616 m n.m. Toto maloplošné chráněné území je vyhlášeno na ploše 26,47 ha. Předmětem ochrany jsou společenstva bukových a jasanových porostů, při západní hranici suťových porostů a dále nepříliš rozsáhlých porostů v okolí pramenišť.

Dlouhodobým cílem péče je zachování a převážně samovolný vývoj listnatých porostů s bohatou hajní květenou. Žádoucí je zde zvyšovat zastoupení jedle, která patří k hlavním dřevinám přirozené druhové skladby a v NPR v současnosti téměř chybí, a postupně snižovat zastoupení smrku. Limitujícím faktorem ponechání NPR samovolnému vývoji jsou však škody působené spárkatou zvěří. Vzhledem k poloze NPR uvnitř rozsáhlého lesního komplexu a odlehlosti od sídel je turistická návštěvnost vlastního území poměrně nízká a nenese stopy rekreačního a sportovního využívání.

NPP Americká zahrada

Jedná se o uměle založené arboretum s výskytem převážně severoamerických dřevin. Americká zahrada byla založena v roce 1828 jako okrasná školka cizokrajných dřevin. Původně měla sloužit jako okrasná školka pro rozsáhlý park u blízkého Lázeňského domu v Chudenicích a pro další parky rodiny Černínů a také k prodeji rostlin, zejména pro parky Klatovska a Plzeňska. V letech 1838 až 1842 byla následně upravena synem tehdejšího majitele chudenického panství Jana Rudolfa Černína – Evženem Černínem, který byl spoluzakladatel Dendrologické společnosti v Průhonicích. Vlastní zakládání zahrady prováděl zahradník Karel Zahn ve spolupráci s lesmistrem Baselem a botanikem Čelakovským. V prvních dvou letech zde bylo vysázeno 143 taxonů dřevin. Postupně byly označeny jmenovkami a očíslovány. Původní pravidelné uspořádání se zachovalo dodnes včetně přímé hlavní cesty mezi oběma vstupy. Své pojmenování Americká zahrada dostala proto, že většina ze zde vysázených druhů a odrůd stromů a keřů pochází z Ameriky. Nacházejí se zde však také některé druhy z Evropy a Asie.

Nachází se v lesním komplexu Ždár pod Bolfánkem, západně od zámku Lázeň u Chudenic. Její rozloha činí 1,89 ha. V roce 1969 byla na základě výnosu Ministerstva kultury vyhlášena Národní přírodní památkou. Důvodem pro vyhlášení byl fakt, že se jedná o nejucelenější soubor introdukovaných dřevin z území severní Ameriky v ČR s významnými taxony dřevin. Dokonce se dodnes uchovaly některé dřeviny z dob jejího založení.

Americká zahrada sehrála významnou roli zejména v introdukci jehličnatých dřevin. Zde poprvé došlo na našem území k pěstování řady exotů, zejména Pseudotsuga menziesii (1827, pak 1842). Dále to byly Abies veitchii, Juniperus excelsa,J. horizontalis, Pinus echinata, P. pungens, Thuja plicata. V současnosti je nejvýznamnějším exponátem již zmíněná Pseudotsuga menziesii. Její výška dosahuje 39 m, s obvodem kmene přes 5m a obvodem koruny přes 70 m. Tento exemplář je největším stromem ČR a jednou ze tří nejstarších douglasek v Evropě. Další nejvýznamnější dřevinou je zde Cornus florida, která je nejmohutnějším exemplářem v rámci ČR. Obě jmenované dřeviny jsou evropskými unikáty. V soupisu dřevin provedeném pracovníky Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích pod vedením doc. Ing. Jaroslava Hofmana z let 1969 –1970 bylo uvedeno 571 jedinců s 204 taxony, z toho 32 jehličnatých a 172 listnatých.

Naučná stezka Ždár